Nezaplatím, mám odlišný názor na svůj dluh
Při exekuci z výplaty nebo jiného příjmu dochází k celé řadě nejasností a nepochopení. Jedním z mýtů je, že stačí dát výpověď a exekuce zanikne.
Stejně, jako u exekuce z účtu u peněžního ústavu, i tento způsob upravuje zákona 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád – (dále jen o.s.ř.). Jedná se o hodně častý způsob vymáhání pohledávky, ale koluje zde řada omylů a chyb, kterých se jednotlivé strany (včetně plátců) dopouštějí. Pokusím se shrnout ty nejčastější a zároveň vysvětli princip srážek ze mzdy či jiného příjmu.
1. Hlavní roli hrají data nařízení a doručení
U srážek ze mzdy (či jiného příjmu – důchod, podpora v nezaměstnanosti) se toto usnesení doručuje všem stranám najednou (oprávněný, povinný, plátce mzdy či jiného příjmu). Rozhodné datum je totiž datu nařízení. Jestli ke dni nařízení má povinný právo na mzdu od označeného plátce, bere se výkon za účinný. Plátce začne ze mzdy srážet a deponovat tyto sražené peníze. Poté, co usnesení nabude právní moci, doručí se plátci mzdy vyrozumění o nabytí právní moci a plátce následně odešle deponované peníze oprávněnému a pokračuje ve srážení až do té doby, než je celá pohledávka uhrazena.
Plátce je povinen evidovat i datum, kdy mu usnesení či exekuční příkaz byl doručen (tzv. pořadí pohledávky) a jestli jde o přednostní nebo nepřednostní pohledávku (podle toho se liší způsob výpočtu srážek). Přednostní pohledávky definuje § 279 odst. 2 o.s.ř.
2. Srážky ze mzdy jsou ideální pro vymáhání výživného
Zákon (§ 284 odst. 2 o.s.ř.) stanoví, že jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Totéž platí, bylo-li v rozhodnutí povinnému uloženo zaplatit peněžitou částku ve splátkách. Klasickým příkladem opakovaných dávek je výživné na nezletilé dítě. Proto tento způsob výkonu rozhodnutí převládá při vymáhání výživného. Je to dáno i tím, že soudy jsou povinné ze zákona poskytovat právní pomoc, pokud jde o výživné na nezletilé dítě (v daném případě sepis návrhu, případně zjišťování plátce mzdy či jiného příjmu).
Co jsou přednostní pohledávky
Ve zkratce se dá říci, že se jedná o pohledávky výživného či příspěvku na péči, pohledávky náhrady škody, daní a poplatků, pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a pohledávky přeplatků na hmotném zabezpečení a dávek státní sociální podpory.
3. Skončením pracovního poměru exekuce nezaniká
Ačkoli to stanoví zákon (§ 293 o.s.ř.) a je to uvedeno i v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, řada povinných se domnívá, že ukončením pracovního poměru u plátce výkon rozhodnutí zaniká. To je omyl. § 293 o.s.ř. stanoví, že změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Povinný je zároveň v usnesení poučen, že přestal-li pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Do jednoho týdne musí také soudu rovněž oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy. (§ 295 odst. 1 o.s.ř.) Byl-li mu na mzdu vydán exekuční příkaz soukromým exekutorem, musí to oznámit exekutorovi, který ho vydal.
Také plátce mzdy musí oznámit soudu (exekutorovi) do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky (§ 295 odst. 2 o.s.ř.) V případě že tyto povinnosti nesplní, může jim soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč (§ 296 odst 2 o.s.ř. a § 53 o.s.ř.).
Taktéž, jakmile nový plátce zjistí, že na povinného byl nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce je povinen toto oznámit soudu nebo exekutorovi (§ 294 odst. 2 o.s.ř.)
Z výše uvedeného vyplývá, že dát výpověď a doufat, že exekuce (výkon rozhodnutí) zanikne, je velmi pošetilé. I když by povinný nesplnil svoji ohlašovací povinnost, plátci mzdy si to přes potvrzení o zaměstnání sdělí mezi sebou a soud se tak nového plátce mzdy dozví.
4. Soud se nevyplatí plátcům obcházet, může je to stát nemalé peníze
Nicméně plátci se zde často dopouštějí chyby, že obcházejí soud. Původní plátce předá novému usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a sdělí, kolik povinnému srazil. Nový plátce pak pokračuje ve srážení, aniž by dal vědět soudu. Ačkoli tento postup zajišťuje pokračování ve srážení, je v rozporu se zákonem a soud při zjištění tohoto jednání může uložit oběma plátcům pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč.
Tyto případy jsou v poslední době zcela běžné. Argumenty, že nechtějí zatěžovat přeplněné soudy v odvolacím řízení, proti pokutě neobstojí. Často se na ně přichází teď díky krizi, kdy řada lidí byla propuštěna a úřad práce sdělí v souladu se zákonem, že je v evidenci někdo, kdo má exekuci nebo výkon rozhodnutí a že začíná srážet z podpory a čeká na usnesení kam má sražené peníze zaslat. Soud provede dotaz na posledního plátce ve spisu, kde povinný však již ukončil pracovní poměr před několika lety a teprve teď se dozví o ukončení pracovního poměru a že to předali jinam. Soud musí vyžádat informace od tohoto nového plátce, řízení se protahuje a peníze visí na úřadu práce, místo aby je oprávněný dostal. Snaha o ulehčení práce soudu nakonec vede k tomu, že soud má práce víc a řízení se protáhne.
S námi víte, na co máte právo
- Jak na srážky ze mzdy v případě souběhu exekucí?
- Co vám nesmí při exekuci zabavit?
- Dlužíte příliš? Celou výplatu vám vzít nemohou
- Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější
- Exekutor vám už nesmí ponechat pouhých 1000 korun
- Alimenty musí platit i podnikatel vykazující ztrátu
5. Postup srážek stanoví zákon, dlužníkovi zůstává přesně stanovená částka
Velmi častou chybou plátců mzdy je také to, že postupují špatně při srážení ze mzdy (sráží víc nebo naopak míň). Ačkoli postup srážení stanovuje zákon (§§ 276 – 281 o.s.ř.), často se tento postup nedodržuje. Plátci ani nevyužívají ustanovení § 288 o.s.ř., kdy můžou soud požádat o to, aby stanovil, jaká část má být ze mzdy povinného sražena.
A jak má plátce postupovat při srážení? Výše uvedené paragrafy stanoví, že srážky se provádějí z čisté mzdy. Z této se odečte tzv. nezabavitelná částka, kterou svým nařízením stanoví Vláda ČR. Pro rok 2010 činí tato částka 5148,66 Kč. Pokud má povinný i další vyživovací povinnosti (děti, manželka, partner), tak za každou tuto povinnost se odečte částka 1 287,16 Kč. Tato se však neodečítá v případě, že exekuce je vedena pro pohledávky výživného stanoveného rozhodnutím soudu.
Je-li zbytek mzdy větší, než 7723 Kč, tak vše nad tuto částku se srazí bez omezení. Zbytek se rozdělí na třetiny. Z první třetiny se uspokojují pohledávky dle pořadí bez ohledu, jde-li o přednostní nebo nepřednostní pohledávku. Z druhé třetiny se nejdříve uspokojuje pohledávka běžného výživného, je-li na něj vedena exekuce a poté přednostní pohledávka s nejlepším pořadím. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
6. Srážky můžou být za určitých podmínek i nižší
Tímto způsobem se stanoví maximální povolená výše srážky. Není možné provádět srážky vyšší, i když s tím povinný souhlasí. Ale je možné za určitých podmínek provádět srážky nižší (§ 287 o.s.ř.). Je to možné pouze v případě, že povinný má na mzdu vedenu jen jednu exekuci (výkon rozhodnutí) a oprávněný s tím souhlasí (na tento souhlas není právní nárok). Pokud jsou obě podmínky splněny, oprávněný předloží uzavřenou dohodu o nižších srážkách soudu (exekutorovi) a ten dá pokyn k provádění nižších srážek. Oprávněný může dohodu kdykoli odvolat, soud (exekutor) poté o tom vyrozumí plátce a ten pokračuje ve srážení dle shora uvedeného. Tato dohoda také zaniká automaticky v okamžiku, kdy na mzdu povinného přijde další exekuce nebo výkon rozhodnutí.
7. Peníze až do právní moci musí zůstat u plátce
Další chyba plátců je, že po obdržení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nečekají na vyrozumění o nabytí právní moci (psáno výše). Hned začnou srážet ze mzdy povinného (což je v pořádku), ale také hned peníze odešlou (což už není v pořádku). Pokud by povinný prokázal, že pohledávka byla zaplacena a exekuce je vedena neoprávněně, peníze se musí vrátit povinnému.
8. Plátce je povinen srážet, i když je přesvědčen, že je to neoprávněné
V poslední době se rozšiřuje nový nešvar. Plátce přebírá úlohu advokáta povinného. Nicméně zákon mu toto neumožňuje. Plátce zde vystupuje jako třetí subjekt, který má stanoveny určité povinnosti a je nutno aby je plnil, i když s nimi nemusí souhlasit. V případě že by je nesplnil, pamatuje zákon tzv. poddlužnickou žalobou, kdy se oprávněný může domáhat vyplacení té částky, která by mu náležela, kdyby plátce plnil své povinnosti tak jak měl.
Do absurdity tato situace doběhla jednou, když plátce mzdy na usnesení soudu odepsal, že nebude srážet, jelikož provedl vlastní šetření a povinný mu potvrdil, že pohledávka již byla uhrazena. V tomto daném případě měl plátce víc štěstí než rozumu, jelikož soud si ověřil toto tvrzení u oprávněného, který to potvrdil a navrhl zastavení výkonu rozhodnutí, V případě, že by to tak nebylo, mohl by oprávněný uplatnit své právo poddlužnickou žalobou.
9. Srážet jde i z více příjmů
Za předpokladu, že povinný pobírá více příjmů, které jsou postižitelné výkonem rozhodnutí, je možné provádět srážky ze všech z nich (§ 297 o.s.ř.). Jestliže to oprávněný navrhne, soud rozšíří na dalšího plátce mzdy výkon rozhodnutí usnesením, ve kterém stanoví jednotlivým plátcům, jak mají při srážení postupovat, tj. který plátce má odečítat od čistého příjmu nezabavitelnou částku. Tato částka se totiž odečítá jen z jednoho příjmu. Veškeré sražené částky se pak odesílají soudu, který provede kontrolu, kolik již bylo sraženo a odešle je oprávněnému, případný přeplatek vrátí povinnému a dá plátcům pokyn k ukončení provádění srážek.
10. Vymáhání výživného má svá specifika
Jelikož je toto asi nejčastější způsob vymáhání výživného, uvedu zde určitá specifika týkající se vymáhání výživného včetně chyb, kterých se oprávnění, povinní ale i plátci mzdy dopouštějí.
Exekuci (výkon rozhodnutí) nejde vést preventivně. K tomu, aby bylo možné exekuci nařídit, musí existovat dluh na výživném, tj. aspoň část výživného nesmí být zaplacena v termínu. K nařízení však stačí tvrzení oprávněného (případně zákonného zástupce), že na výživném je dluh, soud, jak již bylo řečeno, neprovádí kontrolu správnosti tohoto tvrzení a exekuci nařizuje. Dále se postupuje již dle shora uvedeného postupu. Nejdříve se sráží běžné výživné splatné v daném měsíci a poté se teprve umořuje dluh (za předpokladu, že maximální výše srážky je dostatečná).
A jaké chyby vznikají při vymáhání výživného? Plátci mzdy často postupují špatně při výpočtu srážek, zvláště v případě, že maximální výše srážky nedosáhne výše běžného výživného. Plátci srážejí víc, než je povoleno, a nenechávají povinnému minimum stanovené zákonem. Povinný by v tomto případě mohl uplatnit na plátci mzdy náhradu škody.
Plátci mzdy také poté, co je uhrazen dluh na výživném, někdy přestávají srážet, což je ovšem také chyba za předpokladu, že exekuce je nařízena i pro běžné výživné. V konečném důsledku dochází ke vzniku dalšího dluhu, který za předpokladu, že plátce nezačne po upozornění zase srážet, může být vymáhán po plátci poddlužnickou žalobou.
Účastníci (oprávněný, případně jeho zástupce a povinný) se také dopouštějí chyb. Pokud dojde ke změně výše výživného, je nutno daný výkon rozhodnutí upravit tak, aby vyhovoval nově stanovené výši výživného. Soud tento výkon upravuje usnesením, kterým ho buď rozšíří (§ 284 odst. 3 o.s.ř.) v případě zvýšení výživného, nebo ho částečně zastaví (§ 268 odst. 1 písmeno b), odst. 4 o.s.ř.) v případě snížení výživného. Často se však rozsudek o změně výživného předkládá přímo plátci, který dle toho upravuje výši srážek. To působí problémy při případně změně plátce mzdy, jelikož soud se o tom dovídá až tehdy, když plátce zašle vyúčtování srážek, z něhož je patrné, že se prováděly menší srážky, než pro jaké byla exekuce nařízena. V konečném důsledku musí soud upravovat běh výkonu rozhodnutím dodatečně, čímž se řízení protahuje.
Častou chybou povinných je, že v okamžiku doručení usnesení začnou hradit pohledávku přímo oprávněnému. O každou takovou platbu je nutno výkon rozhodnutí (exekuci) částečně zastavit a rozhodnutí o částečném zastavení opět doručit. Ale aby to soud mohl provést, musí mu tyto platby někdo oznámit, což se stává jen v malém počtu případů. Povinný předpokládá, že to oprávněný sdělí, oprávněný dostane platbu na výživném a nestará se, jestli mu ji poslal plátce v rámci exekuce nebo povinný úhradou mimo exekuci. V konečném důsledku pak dochází k přeplacení výživného, a jelikož je stanoveno, že spotřebované výživné se nevrací, doplácí na to povinný.
11. Srážky s důchodů vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení
Důchod je z hlediska zákona považován za příjem, ze kterého je možné provádět srážky. Postupuje se naprosto stejně jako u mzdy, jako plátce zde vystupuje Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ). V poslední době narůstá počet exekucí z důchodů, v souvislosti s tím bych se rád zmínil o určitých problémech, které se v souvislosti se srážením z důchodů objevují.
Při srážkách z důchodů totiž často dochází k tomu, že ČSSZ začíná srážet se zpožděním i několika měsíců, neukončuje srážení v okamžiku úhrady pohledávky a zadržuje peníze, i když už je exekuce v právní moci a má je odesílat. Oprávnění i povinní se obracejí na soud se stížnostmi na postup ČSSZ. Soud však nemá žádné nástroje, jak uvést věci do pořádku. Zde je nutné jednat přímo s ČSSZ, případně podat i žalobu.
Zdroj: www.mesec.cz - více informací naleznete na blogu : Exekuce - Oddlužení
2024 ©